Pygmalion efekt vychází z myšlenky, že naše očekávání mohou ovlivnit výkony a chování druhých lidí.
Začněme příběhem z roku 1963, kdy psycholog Robert Rosenthal oslovil tehdejší ředitelku základní školy Lenore Jacobsonovou. Oba si spolu začali psát a domluvili se, že provedou experiment na škole, kterou Jacobsonová vedla. Za nějakou dobu experiment proběhl, a jeho výsledky publikovali v roce 1968 ve studii s názvem Pygmalion in the Classroom.
Experiment probíhal tak, že na samém začátku dostali studenti k vyplnění test, který vypadal jako běžně používaný test na školách, ale ve skutečnosti se jednalo o propracovaný test inteligence. Poté bylo náhodně vybráno několik žáků a učitelům na škole bylo oznámeno, že tito žáci mají vysokou inteligenci a jsou velmi nadaní. Nebyla to ale pravda; tito žáci byli vybráni úplně náhodně a žádné nadprůměrné výsledky při IQ testech nedosahovali. Na konci experimentu byli všichni žáci opět podrobeni stejným IQ testům, a ukázalo se, že vybraní žáci, o kterých bylo na začátku učitelům řečeno, že jsou nadaní a inteligentnější než ostatní, vykazovali vyšší výsledky oproti jiným žákům.
Čili žáci, kteří byli označeni za nadějné, se z ničeho nic zlepšili ve svém prospěchu i v intelektuálním rozvoji, přestože na začátku byli vybráni úplně náhodně. Díky tomuto experimentu bylo prokázáno, že existuje efekt, kdy přístup učitele k žákovi může mít pozitivní vliv na jeho rozvoj a celkově i na jeho prospěch a znalosti. Tento experiment tedy potvrdil, že očekávání mají moc formovat realitu. A právě tento fenomén je dnes známý jako efekt Pygmalion – když očekáváme od někoho výjimečné výsledky, často se tato očekávání naplní.
Jak už to s experimenty a výzkumy bývá, objevily se samozřejmě i určité kritické ohlasy, které experiment označovaly za neadekvátní. Jedna z největších kritik byla ohledně správnosti a přesnosti měření IQ žáků. Objevily se také snahy o zopakování tohoto experimentu, ale většina těchto replikací měla rozporuplné výsledky. A zároveň bylo zjištěno, že když učitelé už znali své studenty delší dobu, předtím než jim byly řečeny výsledky testu, tak vliv tohoto efektu Pygmalion se zásadně snížil.
Nicméně i tak tento experiment vyvolal velké ohlasy a ukazuje, jak očekávání může ovlivnit realitu. Tomuto tématu se věnoval také významný americký sociolog Robert Merton, který označil toto očekávání jako ‚sebenaplňující proroctví‚, koncept, který popisuje, jak předpovědi nebo očekávání mohou vést k jejich vlastní realizaci skrze ovlivnění chování lidí. Jednoduše řečeno, když u někoho očekáváme úspěch, úspěch se dostaví. Když očekáváme neúspěch, dostaví se i ten.
Očekávej víc, dosáhni víc
Možná už tušíte, jak velký vliv má Pygmalion efekt i na náš běžný život. Jaký vliv může mít na nás osobně a na náš seberozvoj, ale také na naše okolí, na naši práci nebo třeba na výchovu dětí. V pracovním prostředí může Pygmalion efekt pomoci vedoucím pracovníkům vytvářet pozitivní pracovní prostředí. Když manažeři věří ve schopnosti svých zaměstnanců a očekávají od nich výjimečné výsledky, zaměstnanci se často cítí více motivováni a angažovaní ve své práci, což vede k lepšímu výkonu a produktivitě.
V rodinném prostředí mohou rodiče využít tento efekt k posílení sebevědomí a motivace svých dětí. Když rodiče projevují vysoká očekávání vůči svým dětem ve škole nebo ve sportu, často tím podporují jejich snahu a odhodlání dosáhnout lepších výsledků. Nicméně je důležité si uvědomit, že Pygmalion efekt má své hranice a může být i škodlivý, pokud jsou očekávání nerealistická nebo příliš vysoká. Zkrátka je potřeba nalézt rovnováhu a balanc mezi tím, co očekáváme, a mezitím, jaké jsou reálné schopnosti nás nebo našich dětí.
Stejně tak bychom jako rodiče měli být opatrní, abychom se vyhnuli tzv. golemovu efektu, což je jednoduše řečeno obrácený Pygmalion efekt, tedy situace, kdy nízká očekávání mohou vyvolat horší výsledky nebo negativní zpětnou vazbu. Je také důležité, abychom se vyvarovali negativních štítků nebo generalizací o schopnostech našich dětí, které mohou vést k snížení jejich sebevědomí a motivaci.
V každodenním životě může Pygmalion efekt sloužit jako připomínka síly našich slov a očekávání. Jaké máme my sami očekávání, může výrazně ovlivnit naši motivaci a sebedůvěru. Když si věříme a očekáváme, že nějaká situace dopadne dobře, tak jsme také dost často schopni díky tomu překonat různé překážky a bariéry. Naopak, pokud očekáváme neúspěch a jsme hodně sebekritičtí, často to vede k nízkému sebevědomí a k tomu, že někdy něco odmítneme nebo se o něco ani nepokusíme, protože se bojíme selhání. Proto je důležité myslet na pozitivní očekávání i sami u sebe.
„Ať už si myslíte, že to dokážete, nebo nedokážete, v obou případech máte pravdu.“ – Henry Ford